|
|
Rozpoznávání a klasifikace emocí na základě analýzy textových zpráv
Buday, Ondřej ; Burget, Radim (oponent) ; Smékal, Zdeněk (vedoucí práce)
Hlavním cílem této diplomové práce je objasnění informací o lidských emocích a jejich rozpoznávání a klasifikaci na základě obecně známých metod. Mezi obecně známé metody patří klasifikace na základě mimických a pantomimických projevů a na základě tónu hlasu. Tato práce se primárně zabývá rozpoznáváním a klasifikací lidských emocí na základě analýzy textových zpráv. Konkrétně se jedná o emoce radosti a hněvu. Pro tuto metodu byla vytvořena česká databáze ve tvaru lemma obsahující tzv. emoční funkční slova. Ta vznikla na základě překladu databáze anglických emočních funkčních slov a dělí se na emoční klíčová slova, emoční modifikační slova a emoční fráze. Zvláštní databázi pak tvoří tzv. neutrální slova, která jsou při klasifikaci emocí z textového vstupu z porovnávání vyjmuta s výjimkou porovnávání emočních frází. Klíčovým emočním slovům a frázím byly pro obě emoce přiřazeny tzv. váhy a jejich přiřazení bylo provedeno vícero lidmi, čímž byla dosažena větší objektivita databáze. Hodnoty jednotlivých emočních slov a frází mohou ovlivnit tzv. modifikační emoční slova, slova obsahující stupňování, zápor, nebo příslušná interpunkční znaménka. Výstupem diplomové práce je funkční aplikace v jazyce JAVA. Ta po vložení vstupního textu porovná jednotlivá slova se všemi dostupnými databázemi a vypočítá výsledný emoční poměr pro emoci radosti a emoci hněvu. Vyhodnocení se též týká jednotlivých slov, vět a odstavců. Aplikace byla navržena ve vývojovém prostředí NetBeans za pomoci Swing GUI Builderu.
|
|
|
Rozpoznávání a klasifikace emocí na základě analýzy textových zpráv
Buday, Ondřej ; Burget, Radim (oponent) ; Smékal, Zdeněk (vedoucí práce)
Hlavním cílem této diplomové práce je objasnění informací o lidských emocích a jejich rozpoznávání a klasifikaci na základě obecně známých metod. Mezi obecně známé metody patří klasifikace na základě mimických a pantomimických projevů a na základě tónu hlasu. Tato práce se primárně zabývá rozpoznáváním a klasifikací lidských emocí na základě analýzy textových zpráv. Konkrétně se jedná o emoce radosti a hněvu. Pro tuto metodu byla vytvořena česká databáze ve tvaru lemma obsahující tzv. emoční funkční slova. Ta vznikla na základě překladu databáze anglických emočních funkčních slov a dělí se na emoční klíčová slova, emoční modifikační slova a emoční fráze. Zvláštní databázi pak tvoří tzv. neutrální slova, která jsou při klasifikaci emocí z textového vstupu z porovnávání vyjmuta s výjimkou porovnávání emočních frází. Klíčovým emočním slovům a frázím byly pro obě emoce přiřazeny tzv. váhy a jejich přiřazení bylo provedeno vícero lidmi, čímž byla dosažena větší objektivita databáze. Hodnoty jednotlivých emočních slov a frází mohou ovlivnit tzv. modifikační emoční slova, slova obsahující stupňování, zápor, nebo příslušná interpunkční znaménka. Výstupem diplomové práce je funkční aplikace v jazyce JAVA. Ta po vložení vstupního textu porovná jednotlivá slova se všemi dostupnými databázemi a vypočítá výsledný emoční poměr pro emoci radosti a emoci hněvu. Vyhodnocení se též týká jednotlivých slov, vět a odstavců. Aplikace byla navržena ve vývojovém prostředí NetBeans za pomoci Swing GUI Builderu.
|
|
|
Mocenská elita v procesu globalizace
Svobodová, Hana ; Prorok, Vladimír (vedoucí práce) ; Lehmannová, Zuzana (oponent) ; Pecka, Emanuel (oponent) ; Ransdorf, Miloslav (oponent)
O tématu elit, resp. mocenských elit se pojednává v historickém vývoji lidské společnosti, spojené s otázkou jejího rozdělení na "vládnoucí a ovládané". Úvahy a pojednání o teorii elity, jejím postavení jsou předmětem zkoumání filozofů, politologů, sociologů. Pojem elita se ale skloňuje i v běžném jazyce všedního dne. Slýcháme např. označení "elitáři", "věrchuška", "baroni", "nabobové" apod. Tedy termíny, u nichž je patrný pejorativní nádech. Toto tzv. všední vnímání bývá často ovlivněno samotným fungováním části zástupců této skupiny, třídy. Je ale i výsledkem toho, jaké úrovně chápání v každodenním životě, viděném a vnímaném také občany, v jejich kontaktu s politickým děním (vlastní zkušenost), ale i zprostředkovaně (např. skrze média, četbu a další vstřebávání dostupných poznatků a vlastních závěrů o nich) je v celospolečenském kontextu dosaženo. Jde tedy o jakýsi subjektivní odraz výsledku poznání o působení nositelů moci a jejich recipientů, kteří ale tak či onak podléhají objektivně se utvářejícím podmínkám, v nichž působí. Téma elit, resp. role mocenských skupin i jednotlivců, i když je svým společenským významem "spoutáno" charakterem a vývojem lidské společnosti, zažívá v jejích tzv. zlomových momentech (mocenské střídání, krize společnosti, významné politické, ale i kulturní změny apod.) svůj "boom". Nemělo by však zůstat jen u podléhání jakési módní, dobově podmíněné atmosféře, byť jen mediálně zprostředkované, ale mělo by jít o odpovědně organizovanou společenskou diskuzi týkající se samotných základů fungování dnešního systému mocenských elit, ve kterém zvláštní význam má tzv. liberální koncept vládnutí. Nejde přitom jenom o to blíže poznat "mocné" nebo nahlédnout skrze "bulvární" hledáček do klíčové dírky na toho kterého politika, celebritu či její rodinu, ale především o potřebu velmi vážně se začít zaobírat tématy moci, jejího fungování z pohledu obsahu i formy, vlivu na ostatní oblasti života společnosti, a o nutnost zamyslet se, jak dalece právě současné elity naplňují jim také udílený význam coby progresivní či pokrokové části společnosti, která tak či onak řídí, organizuje a obecně ovlivňuje život většiny společnosti. Dnes dokonce v tolik zdůrazňovaném globálním smyslu a souvislostech.
|
host ::
RSS.